Dokonce i inventarizace majetku a závazků, kterou máme provádět dle zákona o účetnictví (563/1991 Sb., § 6, 29 a 30).
Inventarizace je vlastně způsob ověřování toho, zda stavy v účetnictví odpovídají skutečnosti.
Tento proces není nijak zábavný, nicméně pojďme na něm zkusit najít pozitiva:
1) S čistým svědomím můžeme odškrtnout splnění dalšího legislativního požadavku.
2) Pro naše klienty připravujeme (dokladovou) inventarizaci majetku a závazků nejen z důvodu uvedeného v bodě 1, nýbrž také proto, abychom přehledně zhodnotili stavy na všech účtech aktiv a pasiv a případně účetnictví „dočistili“ pro účely sestavení účetní závěrky.
Dobře sestavená dokladová inventura nám pomůže odhalit případné chyby či operace, které dosud v rámci účetní závěrky nebyly proúčtovány. Lze jí také využít jako zdroj informací, který je rychle dostupný a lze z ní později vycházet při sestavování následující účetní závěrky.
Inventarizace může být upravena dle potřeb firmy, pro doložení zůstatku na účtech je potřeba uvést alespoň následující informace: datum účetního případu, číslo účetního případu, jeho popis, částku v českých korunách. Jako doplňující informace pak může být přidán také: název, IČ či jiná identifikace obchodního partnera, případně také částka v cizí měně. U tzv. „ležáků“ (tj. dlouhou dobu nevypořádaných účetních případů) doporučujeme také stručný popis důvodů vedoucích k tomu, že daná položka v účetnictví „visí“. Množství informací obsažených v inventarizaci obvykle souvisí s obtížností jejich získání z účetního softwaru.
Kromě interního zdroje informací může být inventarizace, obsahuje-li všechna potřebná data, použita také jako zdroj informací pro případného zájemce o koupi firmy.
Podrobnosti dle zákona o účetnictví
Dle výše uvedeného zákona o účetnictví se inventarizace dělí na periodickou (pro účely sestavení řádné či mimořádné účetní závěrky) a průběžnou, která slouží ke zjištění skutečného stavu u zásob (pouze těch, o kterých se účtuje dle druhů, míst uložení nebo hmotně odpovědných osob) a dlouhodobého hmotného movitého majetku, který nemá stálé místo, je neustále v pohybu. Periodické inventarizaci výše uvedeného majetku musí provést účetní jednotka alespoň jednou za účetní období.
Periodická i průběžná inventarizace může začít nejdříve čtyři měsíce před koncem účetního období a skončit nejpozději dva měsíce po konci daného účetního období.
Při stanovení dne, ke kterému se skutečný stav zjišťuje (musí předcházet rozvahovému dni) je možné skutečný stav majetku k rozvahovému dni doložit účetními záznamy, které prokazují přírůstky a úbytky, které nastaly mezi dnem stanoveným a dnem rozvahovým. Pokud to lze, může samozřejmě inventarizace proběhnout k rozvahovému dni.
Stavy majetku a závazků se zapisují do inventurních soupisů. Stavy se přitom zjišťují fyzickou inventurou u majetku, jež je možné vizuálně zjistit a dokladovou inventurou u těch aktiv a pasiv, u kterého není možné jejich existenci vizuálně ověřit. Dokladové inventuře podléhají také podrozvahové účty.
Požadavky na to, co musí inventurní soupis obsahovat, je možné nalézt v zákoně o účetnictví v § 30, odst. 7.
Účetní jednotka by měla mít připravenou interní směrnici o inventarizaci majetku a závazků a zároveň, odpovídá-li to povaze podnikání také směrnici o úbytcích zásob v rámci norem.
Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy včetně Pozemkového fondu ČR, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) provádějí inventarizaci dle § 29, odst. 4, tedy podle prováděcího předpisu (č. 270/2010 Sb. – vyhláška o inventarizaci majetku a závazků) a dále podle § 30, odst. 9 zákona o účetnictví.
Provedení inventarizace je účetní jednotka povinna prokázat po dobu pěti let.
Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.
