V tomto newsletteru bychom vás rádi informovali o právech zaměstnavatele v případě, že mu zaměstnanec způsobí škodu.
Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové nebo nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je zaměstnanec povinen na ni upozornit svého nadřízeného.
Pokud v důsledku jednání či opomenutí zaměstnance škoda zaměstnavateli vznikne, zaměstnavatel se může rozhodnout její náhradu po zaměstnanci požadovat. Je zapotřebí, aby si zaměstnavatel byl vědom svých práv a zároveň četných omezení vyplývajících ze zákoníku práce pro možnost uplatňování náhrady škody po zaměstnanci.
Pokud vzniklá škoda nebyla způsobena úmyslně nebo pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, zaměstnavatel má nárok na náhradu vzniklé škody pouze do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti, kterou zaměstnanec škodu způsobil.
Předpokladem pracovního práva, kterým je ochrana zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu, se v oblasti náhrady škody projevují tím, že i kdyby se zaměstnanec dobrovolně (písemně) zavázal nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou svou nedbalostí ve větším rozsahu než je 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody, tak taková dohoda bude považována za relativně neplatnou v té části, ve které by výše škody požadované zaměstnavatelem přesahovala limit 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku.
Pro úplnost uvádíme, že v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, výše náhrady škody, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit, vůbec limitována není. V případě úmyslného způsobení škody je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit také ušlý zisk.
