V souvislosti s probíhajícími kontrolami finanční správy, zaměřenými na převodní ceny mezi spojenými osobami, jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po posouzení, resp. nastavení úrokových sazeb u půjček/úvěrů poskytovaných mezi spojenými osobami.
V případech poskytování půjček/úvěrů mezi spojenými osobami by nastavené podmínky těchto půjček/úvěrů, včetně nastavení úrovně úrokové sazby, měly být v souladu s principem tržního odstupu, který je standardně používán pro vyhodnocování přiměřenosti cen ze služeb uzavíraných mezi spojenými osobami. Příslušné kritérium je specifikované v ustanovení § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů – kdy se jedná o cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, resp. je-li rozdíl od takové ceny uspokojivě doložen.
Jako podpůrný materiál pro finanční správu o doložení přiměřenosti úrokových sazeb je možné využít expertního nastavení či posouzení úrokových sazeb.
V případě znaleckých posudků je výhodou ztížená rozporovatelnost ze strany správce daně, jenž musí postupovat dle procesních postupů popsaných v judikátu Nejvyššího správního soudu 7 Afs 86/2013 (zahrnující např. výslech znalce, revizní znalecký posudek včetně vypořádání rozdílů atd.).
Jak se posuzují, resp. stanovují úrokové sazby v těchto případech
Postup posouzení, resp. stanovení úrokových sazeb v souladu s principem tržního odstupu se odvíjí vždy od specifik daného případu. Neexistuje tedy univerzální model, který by byl použitelný pro všechny případy. Vždy musí být posouzeny konkrétní podmínky poskytnuté půjčky/úvěru (např. měna, účel poskytnutí, délka/splatnost, zajištění úvěru, případná podřízenost bankovním úvěrům atp.) a zároveň analyzována osoba dlužníka, tj. činnost společnosti, majetková a kapitálová struktura, bonita, očekávaný vývoj společnosti, případné očekávané změny atp.
Významným faktorem pro výběr postupu stanovení úrokových sazeb je vždy typ zdroje financování, tj. zda se jedná o zdroj seniorní či juniorní. V případě, že se jedná o půjčku/úvěr seniorního typu, je v dalším kroku vyhodnocováno riziko nesplacení předmětné půjčky/úvěru, a to na základě odhadu bonity/ratingu dlužníka (tento odhad provádíme obdobným způsobem, jakým postupují ratingové agentury). Na základě tohoto odhadu ratingu je pak přiřazena odpovídající marže/spread pro danou půjčku/úvěr. V případě juniorního zdroje financování je postup mírně odlišný. V tomto případě zjišťujeme, o kolik je zdroj (půjčka/úvěr) méně rizikovější než vlastní kapitál dlužníka.
Zákon o daních z příjmů v určitých případech umožňuje výjimky, kdy je možné sjednat nižší cenu/úrokovou sazbu pod tržní úrovní, aniž by musel být následně upravován základ daně poplatníka. Ustanovení §23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů stanoví, že úpravy základu daně na úroveň, jakou by dosahoval, pokud by strany sjednaly tržní cenu, se neuplatní, pokud sjednaná cena u, mimo jiné, výpůjčky je nižší než tržní a věřitelem je člen obchodní korporace.
Znalecký ústav RSM CZ vyhotovil řadu studií či posudků, které se zabývaly posouzením/stanovením úrokových sazeb v souladu s principem tržního odstupu.
Pro více informací nás kontaktujte, rádi vám poradíme.
