Právě probíhá období letních prázdnin, a to pro většinu zaměstnanců znamená dobu čerpání dovolené. Podmínky stanovené pro její čerpání jsou uvedeny v zákoníku práce a proto by nemělo docházet k nesrovnalostem.
Rádi bychom Vám nastínili problémy, které mohou vznikat při čerpání dovolené při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby, a to z hlediska odchylek oproti čerpání dovolené za kalendářní rok.
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Podle § 78 odst. 1 písm. m) ZP jde o rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu do směn s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou, popřípadě kratší pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, popřípadě 52 týdnů. Je-li tedy stanovená týdenní pracovní doba v nepřetržitém pracovním procesu 37,5 hodin, lze ji při nerovnoměrném rozvržení rozvrhovat do směn tak, že v týdnu nebude mít pravidelně 37,5 hodin, ale že v jednom bude více hodin, v jiném méně. Avšak v nejvýše přípustném vyrovnávacím období činila v průměru 37,5 hodin. Takové rozvržení pracovní doby představuje typicky krátký nebo dlouhý týden, na něž připadá rozdílný počet směn.
Toto rozdělení vyžaduje specifickou úpravu čerpání dovolené stanovenou v § 213 odst. 4 ZP a založenou na průměrném počtu pracovních dnů dovolené připadajících zaměstnanci na týden dovolené. Platí tedy, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny, nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadlo v celoročním průměru, tedy podle rozvržení pracovní doby do směn. Právo na dovolenou se tedy v tomto případě přepočítává na směny / pracovní dny / podle jejich rozvrhu na kalendářní rok.
Průměr se určuje podle vzorce:
Nárok na dovolenou v pracovních dnech = PS : PT x TD
PS = počet plánovaných směn vycházející se stanovené týdenní pracovní doby
PT = počet týdnů v roce, používá se číslo 52, přesněji 52,143 v nepřestupném roce a 52,286 v roce přestupném
TD = počet týdnů dovolené, na které vznikne zaměstnanci v kalendářním roce nárok tj. 4 týdny ze zákona, ale může být i 5 týdnů, případně kolik daná společnost poskytuje
Počet plánovaných pracovních dnů v kalendářním roce se vydělí počtem týdnů v kalendářním roce, tím se zjistí průměrný počet plánovaných pracovních dnů připadajících na 1 týden. Z tohoto průměrného počtu pracovních dnů na týden se pak vychází při zjištění celkového počtu pracovních dnů zaměstnance připadajících na jeho dovolenou, kdy se průměrný počet pracovních dnů připadajících na 1 týden vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec nárok v kalendářním roce.
Získáme celkový počet pracovních dnů dovolené, které zaměstnavatel musí určit zaměstnanci k čerpání.
Příklad:
Zaměstnanec pracoval v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby tak, že počet plánovaných směn činil 182 dnů. Nárok na dovolenou za kalendářní rok činil 4 týdny.
182 : 52 = 3,5 dne na týden.
Při čtyřtýdenním nároku na dovolenou 3,5 dne x 4 = 14
Celkový nárok na dovolenou je 14 pracovních dnů dovolené.
V případě dalších dotazů prosím kontaktujte naše mzdové oddělení.
Přejeme Vám příjemnou dovolenou plnou nových zážitků.
RSM CZ se stala partnerem Unie podnikových právníků ČR o.s.
