Od 1. 7. 2019 zaměstnancům opět vzniká nárok na náhradu za dočasnou pracovní neschopnost i za první tři dny nemoci.
Jak to fungovalo doposud, a jaké změny nás od července čekají?
Náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti v současné podobě byla zavedena v roce 2009. Vyplácí se v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti (max. 10 pracovních dní). Náhrada mzdy je ovšem hrazena až od čtvrtého pracovního dne, první tři pracovní dny jsou neplacené (3 pracovní dny = max. 24 hod). Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Od patnáctého kalendářního dne nemoci má zaměstnanec nárok na nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení.
Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci náleží za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Za první tři pracovní dny (zameškané směny) nemoci se náhrada nevyplácí, nejvýše se však neposkytuje za prvních 24 neodpracovaných hodin. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se výdělek pravděpodobný.
Na základě zákona č. 32/2019 Sb. ze dne 22. 1. 2019, zveřejněného v Částce 13 Sbírky zákonů dne 7. 2. 2019, dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení karenční doby tj. dochází ke zrušení neplacené části za první tři dny nemoci.
Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost ještě před nabytím její účinnosti, bude se náhrada mzdy nebo platu, plat, příp. jiný příjem, řídit dosavadní úpravou, tj. i nadále se tu bude uplatňovat institut karenční doby.
Pro zaměstnavatele bude zrušení karenční doby znamenat zvýšení nákladů a lze i předpokládat, že opětovně naroste výskyt krátkodobé pracovní neschopnosti, která bývá v řadě případů jen předstíraná. Zaměstnavatelé tak budou muset častěji řešit zástupy za chybějící zaměstnance.
Změna sazeb na nemocenské pojištění
Současně se mění i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde se sníží sazba pojistného pro zaměstnavatele. Jako částečná kompenzace negativních důsledků pro zaměstnavatele bylo schváleno snížení povinných odvodů na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů a to o 0,2 procentního bodu. Tedy ze stávajících 25 % z vyměřovacího základu na 24,8 % z vyměřovacího základu, a to v důsledku toho, že se sníží část pojistného odváděná na nemocenské pojištění z 2,3 % na 2,1 %.
Kontrola dodržování pracovní neschopnosti
Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim. Ovšem kontrolovat smí jen dvě povinnosti, a to zda se nemocný zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.
Nemůže tak kontrolovat například dodržování léčebného režimu zaměstnance, neboť zaměstnavatel nemá právo znát jeho diagnózu. Ošetřující lékař tedy musí zaměstnavateli sdělit pouze místo pobytu a dobu eventuálních povolených vycházek.
Veškerou agendu spojenou se mzdovou problematikou můžete přenechat na nás. Se vším vám poradíme a pomůžeme. Ozvěte se nám.
