V prázdninovém období se v našich newsletterech snažíme najít odlehčenější téma. V tom dnešním jsme se rozhodli podívat na vztah negativních událostí na vývoj a volatilitu akciových trhů. Volbu tématu jsme učinili i s ohledem na to, že dle novinových článků každá událost způsobí „propad“ akciových trhů. Zajímalo nás proto, zda je tomu skutečně tak.
V posledních letech jsme svědky řady politických, ekonomických i společenských událostí, které jsou často považovány za „přelomové“. Jenom v posledním uplynulém roce a půl jsme byli svědky rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie („Brexit“), zvolení nefavorizovaného kandidáta prezidentem Spojených států amerických, či nevýraznému vítězství konzervatistů v parlamentních volbách ve Velké Británii. Z pohledu akciových trhů považujeme za významné, že k příslušným událostem došlo navzdory převažujícím očekáváním reprezentovanými publikovanými články.
Zajímalo nás proto, jaký tyto více či méně zlomové okamžiky měly vliv na akciové trhy, jejichž výkonnost je často reprezentována vývojem hodnoty akciových indexů.
V následujícím grafu prezentujeme vývoj nejznámějšího amerického akciového indexu S&P 500 za období od počátku roku 2014 až do současnosti s vyznačenými nejvýznamnějšími mediálními tématy uplynulých dvou a půl let. Dále je v grafu proložena křivka 14denního klouzavého průměru, který bude využit pro srovnání volatilit akciového trhu v okolí zmíněných událostí.
Zdroj: databáze Capital IQ
Akciový index S&P 500 měří vývoj 500 amerických akcií a je považován za standardní měřítko výkonnosti amerického akciového trhu. Již na první pohled je patrné, že vyznačené události měly ve většině případů vliv na hodnotu akciového indexu. Například neočekávaný výsledek hlasování o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie způsobil propad hodnoty indexu o 76 bodů za pouhý jeden den. Naopak lze pozorovat nevýraznou změnu hodnoty indexu v případě zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA a v případě parlamentních voleb ve Velké Británii, které dopadly horším výsledkem strany vedené Theresou Mayovou oproti očekávání.
Přestože měly události medializované v českém lokálním tisku znatelný vliv na vývoj akciového trhu, tak největší šoky jsou stále způsobeny faktory ekonomickými. Největší propad akciového trhu v srpnu 2015 byl způsoben obavami ze snižujícího se ekonomického růstu Číny, kdy dokonce akciový index S&P 500 byl sražen do tzv. „correction mode“, poprvé od roku 2011. Během dvou týdnů se index propadl o více než 200 bodů. Provázanost americké ekonomiky s tou čínskou je velká a takovéto informace mají právě největší vliv na vývoj akciových kurzů. Dalšími vlivy, které v posledních letech nejvíce zahýbaly akciovým indexem, byly aktualizované předpovědi tempa růstu HDP v USA, nejistoty ohledně federálních rezerv (říjen 2014), ruská anexe Krymu (únor 2014) či strach z šíření virového onemocnění ebola na území USA.
Zaměřili jsme se také na výkyvy volatility akciového trhu jako jeho očekávání a reakce (+- 5 dní) na určité významné události. Průměrná denní odchylka akciového indexu od 14denního klouzavého průměru činila 24 bodů. Po detailní analýze jsme pozorovali zvýšenou volatilitu akciového trhu v důsledku neočekávaných politických výsledků (Brexit, prezidentské volby v USA) či nenadálých událostí (ruská anexe Krymu), kdy průměrná denní odchylka od 14denního klouzavého průměru činila 28 bodů. V případě teroristických útoků v Paříži došlo pouze k jednorázovému zvýšení volatility a v případě parlamentních voleb ve Velké Británii nebyla volatilita na akciovém trhu zvýšena vůbec. Největší volatilita akciových trhů byla opět způsobena především ekonomickými faktory, které již byly zmíněny výše. V těchto případech jsme zaznamenali odchylky od klouzavého průměru dvojnásobné až třínásobné oproti průměrné hodnotě.
Obdobné reakce na zmíněné politické a ekonomické události jsme zaznamenali i na vývoji kurzu USD/EUR.
Z provedeného hodnocení nám vyplývá, že neočekávané události týkající se Evropy mají omezený vliv na hodnotu jednoho z nejznámějších indexů (Brexit byl spíše výjimkou). Větší reakce akciového trhu naopak souvisí s neočekávaným vývojem americké ekonomiky či vývojem ve východní Asii. To naznačuje, že nejvýznamnější burzy jsou daleko více spojeny s těmito zahraničními ekonomikami než Evropou. Pokud tedy budete investovat do akcií na americkém trhu, můžete pustit ze zřetele zadlužené Řecko, migranty směřující do států Evropské unie či nejistotu ohledně dalšího směřování Evropské unie. Naopak se může vyplatit studium čínštiny umožňující vyhodnotit původní informace o vývoji této ekonomiky.
