Přečtěte si pohled kolegů z RSM USA, jak se změní prostředí pro podnikání v USA po proběhlých volbách. Rozhodně velmi zajímavé čtení. Zděšení a pesimismus zapomenut, vyhrňme rukávy a pojďme pracovat. A právě to máme na Americe rádi.
Co Trumpovo volební vítězství znamená pro ekonomiku
Chystané změny v oblasti hospodářského růstu, daní, infrastruktury, úrokových sazeb a obchodu
Překvapivé vítězství Donalda J. Trumpa v prezidentských volbách a převaha republikánů ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu předznamenávají velké změny, které se dotknou jak přístupu federální vlády k hospodářskému růstu, tak přístupu centrální banky k měnové politice. Nejvíce se projeví návrat k daňovým škrtům na straně nabídky, značné provozní fiskální deficity a návrat k tradičnější měnové politice, která by časem měla přinést vyšší krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby.
Níže uvádíme přehled našich názorů na dopady Trumpova působení v úřadu prezidenta na hospodářský růst, daně a infrastrukturu, politiku centrální banky, úrokové sazby a obchod.
Ekonomický růst
Předpokládáme, že Trumpova administrativa se v ekonomice v oblasti tempa hospodářského růstu pokusí dosáhnout toho, čemu se v politice říká strategický průlom. Bude rovněž usilovat o zásadní reformu Dodd-Frankova zákona, což by významně podpořilo Wall Street, a podnikne kroky, které přivedou do systému zdravotní péče konkurenci ze strany soukromých společností. Jelikož však republikánská strana nemá dvoutřetinovou většinu potřebnou k případnému přehlasování prezidentova veta, bude reforma předpisů upravujících finance a zdravotní péči značně náročná a obtížně dosažitelná.
I když v nejbližší době může hospodářství růst rychleji, nejistota ohledně role a postavení Spojených států v globální ekonomice může mít za následek dlouhodobé problémy, které hospodářský růst paradoxně brzdí.
Daně a infrastruktura
Z čistě ekonomického hlediska platí, že bez značných daňových reforem a změn zvyšujících produktivitu, které se týkají daňových investic a zlepšují stav národní infrastruktury, bude dosažení dlouhodobého trendu růstu výrazně nad 1,5 % dost obtížné. Vzhledem k hlavním demografickým problémům spojeným se stárnutím poválečné generace a postupným vstupem generace Y na trh práce základní podmínky země po finanční a hospodářské krizi rychlejšímu tempu růstu nenahrávají, pokud nedojde k zásadním reformám daňového a sociálního systému.
Prozíraví manažeři a investoři by s Trumpovým zvolením měli očekávat velké daňové škrty, deregulaci i to, že ve snaze nastartovat co nejdříve vyšší tempo růstu začnou finanční společnosti znovu více riskovat.
Podle našeho názoru, který vychází ze setkání s politickými činiteli ve Washingtonu a v Kongresu, budou kroky Trumpovy vlády v prvních dvou letech zřejmě následující:
Zaprvé, jedním z hlavních bodů na pořadu jednání budou v lednu 2017 pravděpodobně opatření k zahájení komplexní daňové reformy. Předpokládáme, že se Trumpova administrativa bude snažit vyjednat dohodu, která se bude točit kolem nižších sazeb daní z příjmů fyzických i právnických osob a současně ukončí možnost tzv. daňové inverze, jejímž účelem je snížení daňové zátěže. Za těchto podmínek by snaha o snížení daní z příjmů fyzických osob zhruba ve výši navržené v programu republikánské strany z června 2016, tj. na 12, 25 a 33 %, představovala realizovatelný rámec, kterým by se zaváděla nejvýznamnější daňová reforma od roku 1986. Předpokládáme, že těmto snahám administrativa a Kongres věnují velkou část prvního roku svého funkčního období.
Jádrem Trumpova daňového programu je záměr snížit zdanění tzv. průtokových společností (pass-through entities, jejichž daňový základ se rozdělí mezi společníky a zdaní se jako běžný příjem fyzické osoby). U nich by se sazba daně měla snížit na 15 %, což by významně zvýhodnilo středně velké společnosti, které vytvářejí 40 % HDP a zaměstnávají jednu třetinu pracovních sil. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že průtokové společnosti tvoří zhruba 95 % všech ekonomicky aktivních firem, setkala by se tato snaha s velkým ohlasem u široké veřejnosti a Trumpovy koalice dělnické třídy z tzv. Rezavého pásu na severovýchodě USA.
Zadruhé se domníváme, že návrh zákona o víceletém infrastrukturním projektu, podporovaný oběma politickými stranami, je těsně před schválením. Spojovacím článkem, díky němuž by tato shoda byla možná, by zřejmě bylo současné schválení zákonů, jejichž cílem je zdanit zisky ve výši 2,6 bilionu USD, které americké společnosti drží v zahraničí. Obě politické strany si stále více uvědomují, že se infrastruktura země nechala dojít do tak špatného stavu, že se z ní stala tak trochu národní ostuda.
Infrastrukturní projekt se nejspíš nezaměří pouze na silnice, mosty, přístavy a kanály. Bude pravděpodobně mnohem širší a jeho součástí bude také kanalizace, vodovody, širokopásmové sítě a posílení energetické infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Domníváme se, že návrh zákona o infrastruktuře bude s odkazem na poslední vlnu kybernetických útoků na soukromé firmy a Ruskem vedené útoky na Demokratický národní výbor prosazován jako zákon nezbytný pro národní bezpečnost.
Je důležité zmínit, že mohutná infrastruktura není ekonomický všelék. Jde o dlouhodobou politiku zvyšující produktivitu, která je spíš otázkou kontinuity než tím, co by v krátké době dokázalo nastartovat ekonomickou aktivitu.
Pokud k žádné daňové reformě nedojde, hospodářský růst nepochybně zůstane pod úrovní dvou procent a nezvýší se do té doby, než nastoupí silná generace z přelomu tisíciletí a generace Y a uskuteční reformy státu a hospodářství, které budou lépe odpovídat jejich gustu, preferencím a zájmům
Politika centrální banky
Počáteční šok, který zasáhl finanční trhy po Trumpově triumfu, rychle odeznívá. Investoři ve Spojených státech si za několik posledních let už zvykli nakupovat cenné papíry při poklesu a využít je jako příležitost ke zvýšení čtvrtletních výnosů vyplývajících ze vstřícné politiky Fedu. Zatímco k tomuto v nejbližší době určitě dojde, trhy pravděpodobně čeká nestabilita, až začnou zohledňovat prozatím neznámou, ale nejspíš zásadní personální obměnu centrální banky.
Období nekonvenční měnové politiky pomalu skončí. Je téměř jisté, že šéfka americké centrální banky Janet Yellenová druhé funkční období ve Fedu nezahájí a že se Trump pokusí dvě uvolněná místa v radě obsadit svými spojenci, kteří upřednostňují rychlejší tempo normalizace sazeb v nejbližším období než holubice, jež Fed ve svém vedení aktuálně má.
Úrokové sazby
Pravděpodobně dojde ke zvýšení úrokových sazeb, a to v důsledku návratu fiskální politiky prosazované prostřednictvím výrazných daňových škrtů, které zcela jistě povedou k vyšším ročním provozním deficitům. Ekonomika na straně nabídky, která bude jádrem Trumpova politického rámce, je postavena na logice, že výměnou za vyšší růst lze akceptovat vyšší nárůst federálního deficitu. Pokud Trump svou daňovou politiku uzákoní, k ekonomickému růstu v nejbližší budoucnosti nejspíš dojde. Avšak ve střednědobém horizontu, vzhledem k pravděpodobným velmi vysokým provozním deficitům, budou investoři tlačit dlouhodobé sazby na úroveň, která růstu neprospívá.
Obchod
Domníváme se, že Transpacifické partnerství (TPP) přináší neopakovatelnou příležitost, kdy jsou v rámci vícestranné obchodní dohody upřednostňovány středně velké společnosti. Nebylo by žádným překvapením, kdyby se z TPP stalo téma poslední velké politické debaty odcházející Obamovy administrativy. Vzhledem k výsledku voleb je nadcházející poslední zasedání Kongresu ve starém složení nejspíš na řadu let poslední příležitostí ke schválení obchodních pravidel, která významně zvýhodňují středně velké firmy.
A právě v tom spočívá největší riziko. Je zcela evidentní, že Trump hodlá tempo ekonomické integrace mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery zpomalit. Více než polovina veškerého obchodu USA probíhá s partnery ze Severní Ameriky a je významným zdrojem hospodářského růstu. Způsob, jakým Trump hodlá nebo může znovu vyjednat některé části Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), bude formulovat politiku, kterou nová administrativa nejspíš zavede a která se zatím zdá být neomerkantilistická.
Vzhledem k tomu, že se Trumpova kampaň vyznačovala relativní absencí výrazných politických priorit, je v současné době obtížné kvantifikovat celkový ekonomický dopad politiky, která bude nakonec přijata. S jistotou lze říci, že nejlepším řešením je především nerozpoutávat žádné obchodní války, které na začátku vždy bývají populární, ale z dlouhodobého hlediska nakonec poškodí každého.
