Řada společností si volí jako rozhodný den přeměny počátek nového hospodářského roku, tj. nejčastěji 1.1. Aktuálně se tak mnohé společnosti připravují na přeměnu. Rádi bychom pro vás z pohledu znalce shrnuli důležité milníky přeměny – kdy je třeba si zajistit znalecký posudek, kdy se ocenění promítá do účetnictví a na co je třeba si dát pozor.
Kdy je zapotřebí znalecký posudek?
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev („Zákon o přeměnách“) jasně definuje, v jakých případech vzniká povinnost ocenit jmění znaleckým posudkem. Zjednodušeně jde o případy, kdy při přeměně dochází k vytvoření základního kapitálu nové akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován ze jmění zanikající společnosti. Konkrétně se jedná o následující situace:
- Fúze sloučením – ocenění jmění zanikající společnosti je vyžadováno, pokud má dojít ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti
- Fúze splynutím – je vyžadováno ocenění jmění všech zanikajících společností
- Rozdělení (rozštěpení či odštěpení) se vznikem nových společností – je vyžadováno ocenění přecházejícího jmění / odštěpované části jmění
- Rozdělení (rozštěpení či odštěpení) sloučením – ocenění jmění rozdělované společnosti je vyžadováno, pokud má dojít ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající / rozdělované společnosti;
- Změna právní formy – ocenění jmění společnosti je vyžadováno vždy.
Upozorňujeme, že uvedený výčet případů, kdy je zapotřebí ocenění a znalecký posudek v souladu s požadavky Zákona o přeměnách, není taxativní (znalecký posudek je vyžadován např. také v případech uvedených v § 5a Zákona o přeměnách, při přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění, přezkoumání přiměřenosti výše vypořádacího podílu při uplatnění práva na odkup atp.).
Kdy je ocenění promítáno do účetnictví?
Vstoupí-li do života společnosti přeměna, pak může dojít k ovlivnění vlastního kapitálu oceněním jmění znaleckým posudkem. Tato situace nastává v případě přeměn ve formě fúze či rozdělení, kdy ze zákona vzniká povinnost ocenění jmění znaleckým posudkem, přičemž toto ocenění je následně promítáno také do účetnictví společnosti (do zahajovací rozvahy). V případě změny právní formy, kdy zákon rovněž vyžaduje ocenění, k tomuto promítnutí do účetnictví společnosti nedochází (toto platní rovněž při převzetí jmění jedním společníkem).
V této souvislosti zmíníme, že pro případy fúze mateřské společnosti s dceřinou společností, uvádí Zákon o přeměnách ustanovení (§ 75 odst. 2), které zamezuje „nafouknutí“ základního kapitálu dvojím započtením hodnoty jmění (platné od 1. 1. 2012). Zákon znalci ukládá povinnost promítnout do částky, na níž ocenil jmění, snížení odpovídající pořizovací ceně podílu v dceřiné společnosti ve vlastnictví společnosti mateřské (při fúzi dceřiné společnosti do mateřské – nástupnické) či reálné hodnotě obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti (v případě fúze mateřské společnosti do dceřiné společnosti – nástupnické). Při fúzi dceřiné společnosti do mateřské – nástupnické je tedy možné zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti i při fúzi 100% dceřiné společnosti do mateřské společnosti, pokud pořizovací cena podílu vykázaná v účetnictví mateřské společnosti bude nižší než ocenění jmění dceřiné společnosti.
Na co si dát při přeměně pozor?
Dle našeho názoru je zapotřebí být obezřetní zejména v případě volby „budoucího“ rozhodného dne (rozhodný den je zvolen až po datu vyhotovení projektu přeměny) a dále rovněž při podávání návrhu na jmenování znalce soudem.
Dle platné právní úpravy je ocenění jmění v případě fúze či rozdělení požadováno k datu zpracování poslední řádné nebo mimořádné nebo konečné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu přeměny. Pokud je rozhodný den přeměny zvolen až po datu vyhotovení projektu (umožněno novelou zákona od 1. 1. 2012), může se s ohledem na požadovaný okamžik ocenění stát, že mezi datem ocenění a datem, ke kterému je sestavována zahajovací rozvaha, do níž má být přecenění zachyceno, vznikne dlouhá časová prodleva. V extrémním případě může být tento časový rozdíl až 12 měsíců. Hodnota předmětu ocenění se může během takto dlouhého časového rozmezí významně změnit. Odbornou veřejností je proto v těchto případech doporučováno zvážit zpracování aktualizace ocenění k rozhodnému dni.
V případě zvolení „budoucího“ rozhodného dne při fúzi či rozdělení může být problematické rovněž stanovení přiměřeného výměnného poměru (spolu s případnými doplatky), jenž je třeba posuzovat vzhledem ke stavu, který existoval k rozhodnému dni. Je-li za rozhodný den zvolen den budoucí, je možné vstupní údaje pro určení výměnného poměru pouze odhadovat. Jaký bude skutečný stav jmění zúčastněných společností k rozhodnému dni, bude s jistotou zřejmé až v budoucnu. V případě, že skutečné poměry budou k rozhodnému dni jiné, vznikne oprávněným osobám právo na dorovnání.
Zákon o přeměnách vyžaduje ve většině případů, kdy je požadováno vyhotovení znaleckého posudku, aby se jednalo o znalecký posudek vyhotovený soudem jmenovaným znalcem. Pro tyto účely je třeba, aby společnost (případně prostřednictvím zplnomocněného právního zástupce), jakožto navrhovatel, požádala příslušný soud o ustanovení navrhovaného znalce pro konkrétní případ, přičemž tyto návrhy je třeba od 1. 1. 2014 podávat na místně příslušném okresním soudu (do konce roku 2013 se návrhy podávaly na krajské soudy).
Znalecký ústav společnosti RSM CZ má s přeměnami společností bohaté zkušenosti a jsme připraveni vám v této oblasti pomoci.
Pro více informací nás kontaktujte.
RSM CZ se stala partnerem Unie podnikových právníků ČR o.s.
