Vposledních letech jsme zaznamenali rostoucí tendenci vpoptávkách po znaleckých posudcích pro účely soudních řízení. Vpraxi se ukazuje, že kvalitně zpracovaný znalecký posudek, který si znalec dokáže vrámci soudního řízení při výslechu znalce obhájit, představuje významný podklad pro nárokování újmy a rozhodování soudu.
Významný průlom vpraxi vyhotovování znaleckých posudků vrámci soudních řízení znamenalo ustanovení § 127a občanského soudního řádu, které vstoupilo vúčinnost vroce 2011. Podle tohoto ustanovení vpřípadě, že znalec připojí ve znaleckém posudku doložku- prohlášení o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, pohlíží se na takový posudek stejně jako by jej zadal soud. Takový posudek opatřený účastníkem řízení je pak postaven na roveň posudku vyžádanému soudem. Účastník má díky tomu možnost si sám zadat vyhotovení kvalitního znaleckého posudku a nespoléhat se na kvalitu znalce určeného soudem.
Není žádným tajemstvím, že kvalita znalců či znaleckých ústavu na trhu je velice rozdílná a soudy jsou nuceny vpřípadě nekvalitních znaleckých posudků (ať již zadaných přímo soudem nebo předložených účastníkem řízení) přistupovat krevizním znaleckým posudkům, které mohou závěry předložených posudků zpochybnit, či zcela odmítnout. Soudní řízení se pak stávají nekonečnou bitvou znaleckých posudků.
Pokud účastník řízení předloží soudu kvalitně zpracovaný znalecký posudek, je předpoklad, že takový posudek může vrámci řízení uspět. Soud by neměl odmítat posudek jen proto, že např. druhá strana předloží posudek sdiametrálně odlišnými závěry (což je ostatně běžnou praxí), ale měl by řádně znalecký posudek posoudit zhlediska toho, zda jsou jeho závěry náležitě odůvodněny. Zda je posudek přezkoumatelný, dostatečně doložený, relevantní vposuzované věci a odpovídá pravidlům logického uvažování a zda se znalec zabýval všemi skutečnostmi, kterými se zabývat měl. Případné pochybnosti soudu či rozpory mezi znaleckými posudky by se měl soud snažit vysvětlit výslechem znalce/ znalců. Na základě toho, by si měl být soud schopen udělat vlastní názor na relevantnost a kvalitu znaleckého posudku.
Častou chybou znalců při vyhotovování posudků je skutečnost, že se znalci pouštějí do oblastí, které jim zhlediska odbornosti nepřísluší. Posuzují otázky, které jsou právního charakteru, své závěry nezdůvodňují, neuvádějí zdroje použitých informací. Posudky obsahují jak věcná pochybení, tak pochybení technického charakteru ve výpočtech. Při výběru znalce a zpracování posudku pro soudní řízení je více než vjiných případech důležité si zvolit znalce, který má vtéto oblasti zkušenosti a má adekvátní znalecké oprávnění (to lze najít na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR). Důležité je vybrat si takového znalce – odborníka, který se orientuje (či zorientuje) vposuzované problematice. Znalec vyhotoví znalecký posudek, který bude vycházet zdostupných podkladů a informací. Tyto informace budou ve znaleckém posudku uvedeny. Znalec bude schopen technicky i věcně správně posudek vyhotovit, řádně posudek zdůvodní a bude schopen svá tvrzení stvrdit při ústním výslechu. Ústní výslech znalce je dle našich zkušeností požadován vnaprosté většině případů posudků vyhotovovaných pro soudní řízení.
Znalecký ústav RSM CZ se mimo jiné zabývá vyhotovováním znaleckých posudků pro účely soudních sporů jako znalecký ústav zapsaný na seznamu znaleckých ústavů Ministerstva spravedlnosti ČR pro obor Ekonomika.
Pro více informací nás kontaktujte, rádi Vám poradíme.
Radka Svobodová, Head of RSM CZ Valuation
Tel.: +420731411 263 Email: radka.svobodova@rsm.cz
